Světová výstava psů - Vídeň - 6.června 1996 Světová výstava se v tomto roce konala hned ve dvou evropských metropolích - Vídni a Budapešti v době od 6.6. do 10.6.1996. Plemena byla rozdělena tak, že každý den probíhala v každém z obou měst pro určité skupiny mezinárodní výstava a obden pak i světová pro jiné skupiny plemen FCI. Jezevčíci spolu se slídiči a teriéry měli světovou výstavu hned první den - ve čtvrtek 6.6. ve Vídni. Mám za to, že pro lidi, kteří mají zájem o výstavy nejen z pohledu svého psa či psů a zajímá je chov určitého plemene, je světová výstava svátkem, který by si neměli nechat ujít, koná-li se tak blízko, jako to- mu bylo letos. Příjemně mě překvapil nejen počet našich vystavovatelů z řad členů KCHJ (ten se dal očekávat), ale hlavně zájem těch jezevčíká- řů, kteří přijeli přestože psa nevystavovali. Mezi nimi bylo i sedm roz- hodčích s aprobací pro posuzování jezevčíků a pět poradců chovu. Na světové výstavě má každý zájemce možnost vidět vesměs to nejlepší, co lze v daném plemeni v Evropě (koná-li se výstava v Evropě, protože její místo se každoročně střídá) vidět. Samozřejmě se na výstavu může přihlásit kdokoli a tak tu vidíme i průměrné a výjimečně podprůměrné jedince, ale podstatná je účast špičkových zvířat, kterou si jejich majitelé obvykle nenechají ujít. Světová výstava je pro diváka maratón, zvláště zajímá-li se o po- četné plemeno, nebo dokonce celou skupinu a ne jen o umístění svého vlastního psa. Jezevčíci byli letos posuzováni v devíti kruzích ve dvou sousedících halách, což přímo vylučuje možnost sledovat více kruhů po- zorně. Pokud si návštěvník chce do svého katalogu poznamenávat výsledky, jakých posuzovaní psi dosáhli, má to ještě těžší. Výsledky sice byly ve všech kruzích psány na tabuli, ale obvykle až po posouzení celé třídy, takže při větším množství psů ve třídách divák ztrácel přehled, jak byl který konkrétní pes oceněn. Ne ve všech kruzích dostávali psi viditelné stužky, takže divák nevěděl okamžitě, s jakým oceněním pes z kruhu odchází. První čtyři jedinci byli obvykle stavěni k tabulkám s čísly 1 - 4, takže přehled o těch nejlepších byl. Tabule, na které vedoucí kruhu výsledky zapisovali, byly v některých kruzích umístěny u stěny, na nej- zažší straně rozlehlého kruhu a tak byly výsledky (psané fixem a někdy dost malým písme m) občas pro diváky nečitelné. Úroveň posuzování byla různá, někde byl rozhodčí celkově velmi be- nevolentní, jinde zarážel fakt, že vítězní jedinci byli v rámci jednoho plemene nesrovnatelní, což evokovalo domněnky, že rozhodčí neposuzuje podle své představy o ideálu standardu, ale podle jiných měřítek. Celko- vě jsme měli možnost vidět krásné i méně krásné jezevčíky, v žádném z kruhů nebyla váha a málokterý rozhodčí v kruhu trpaslíků a králíků sku- tečně měřil obvod hrudníku. I zubům byla leckdy věnována jen malá po- zornost. Opět jsme se přesvědčili, že většina zahraničních rozhodčích nemá hmotnost jezevčíků v oku, jak se nás občas snaží přesvědčovat. Mno- ho standardních vítězů bylo zjevně těžších než 9 kg, leckdy o dost. Mne osobně nejvíc zaujal výkon mladého maďarského rozhodčího - dr Tamase Jakkela v kruhu drsnosrstých trpaslíků. V jeho posuzování nebyly rozpory, obvykle jsme se s jeho pořadím shodli i my za kruhem a vítězové z tohoto kruhu byli opravdu ti nejlepší, kteří do něj nastoupili. Dále se mi zdál sympatický výkon domácího Gerharda Helda v kruhu drsných psů. Hladkosrsté standardní jezevčíky posuzoval Horst KLIEBENSTEIN (SRN) dlouhosrsté standardní psy Prof R.G.MARIOTTI (Itálie), feny Franz NEUWIRTH, drs né standardní psy Gerhard HELD (Rakousko), feny Hanns FICHTL (SRN), hladké trpaslíky a králíky Jost van SOEST (Holandsko), dlouhé trpasličí Ing Robert MEISSEN (Rakousko), drsné trpasličí Dr.Tamas JAKKEL (Maďarsko) a dlouhosrsté králičí Mag.Heliane MEISSEN-JARISCH (Rakousko). Z naší republiky se zúčastnilo 6 hladkosrstých jezevčíků (výhradně z chovu rodiny Filípkových), jeden hladkosrstý trpaslík, dva dlouhosrstí a 3 drsnosrstí trpaslíci, dva dlouhosrstí a jeden drsnosrstý králík. Osm z nich bylo oceněno známkou výborný, vítězi své třídy se stali hladkosrstá Inter.Champ.BÁRA z Poschingeru manželů Filípkových (třída veteránů, bez další konkurence), hladkosrstý trpasličí AMETIS Eustach Miroslava Klazara (třída pracovní, bez další konkurence) a dlouhosrstý trpasličí CHUAN z Debry dr.Odona Dvořáka (tř.pracovní, v konkurenci 5 psů jediný výborný). Další výborní byli hladkosrstí: EDEN Fino Jana Cou- fala (výb.5. ve tř.mlad. v konkurenci 9 - 6 výborných), COBOLD Fino Šár- ky Temrov é (tř.pracovní v konkurenci 9 - 7 výborných), CYRIL Fino Marie Filípkové (tř.šampiónů v konkurenci 9 - 9 výborných) a DORA Fino Jiřího Tatera (výborná 4. ve tř.pracovní, v konkurenci 9 - 7 výborných). Z tr- pasličích pak drsnosrstý DAR Erbenova vyhlídka (ve tř.šampiónů, v kon- kurenci 7 - 7 výborných). Výborná 4 ve třídě mladých fen byla drsná trpasličí CHARLET z Boxi z chovu ing Kratochvíla, rakouské majitelky. Naprostá většina dlouhosrstých jezevčíků měla dlouhé, rovné osrstění, bez známek přesrstěnosti, drsnosrstí pak byli obvykle standardně osrstění (často asi i díky kvalitní úpravě). Téměř všichni zahraniční jezevčíci (i ve třídě mladých a rozhodně všichni na čelných místech) mě- li perfektní chování v kruhu, předváděli se prakticky sami. Snad všichni rozhodčí si psy na stole sami osahávali a chrup, pruty i pohlavní orgány jim kontrolovali bez asistence majitele. V kruhu hladkosrstých nastoupil vystav ovatel se psem, který odmítal chodit. Po několikavteřinovém pokusu psa přesvědčit, aby se rozešel, vystavovatel sám z posuzování odstoupil. Tohle jsou zákony špičkového vystavovatelství a díky tomu, že nejsou vlastní našim psům ani vystavovatelům (dokonce ani těm zkušeným), nemají naši psi často šanci na takové umístění, které by si díky svým exteriérovým kvalitám zasloužili. A ještě něčeho jsem si všimla - přestože na nejvyšším typu výstavy jaký existuje jde o mnoho, v kruhu se často sejde třeba ve třídě šampi- ónů několik adeptů na prestižní titul "Světový vítěz" (+ ti nejlepší z dalších "dospělých" tříd) a pro vystavovatele to jistě není nervové sa- natorium, nezaznamenala jsem nikde žádné hysterické scény, slovní napa- dání rozhodčích a podávání protestů proti výroku rozhodčího, s čímž se u nás lze setkat i na daleko méně významných akcích. Nejspíš je to tím, že zah raniční vystavovatelé si jsou vědomi toho, že se na problém nevhodné- ho chování vystavovatelů FCI v poslední době více zaměřilo a za podobné "nezvládnutí situace" hrozí až zákaz vystavování na výstavách FCI. Anebo že by všem došlo, že jde vlastně jen o psy a ne o život ? A že těm psům je úplně jedno skončí-li první nebo poslední a záleží jim především na tom, aby je majitel nepřestal mít rád tak, jako mají rádi oni jeho, přestože většinou není ani miss(ák) okresu ? O postřehy z této výstavy jsem se rozhodla požádat i další členy klubu, kteří se jí zúčastnili a tak se dále omezím jen na přehled světových vítězů a celkový přehled z této výstavy. Zároveň děkuji všem, kteří mi ve Vídni pomohli získat přehled o ocenění všech zúčastněných jezevčíků. Zvláštní uznání si zaslouží ti, kteří "referát" z Vídně skutečně napsali, mimo Zdeňky Paulíkové, která už dříve své spisovatelské nadání prokázala nejen v našem Zpravodaji, chci poděkovat dvěma novým mladým poradcům. Daniela Šmídová i Jan Bušta si kromě svých vysokoškolských studií vždycky najdou čas na jezevčíkářské akce a projevili výborný pozorovací talent i smysl pro své oblíbené plemeno. Hladkosrstí jezevčíci: WJS Germandachs RAZZAMATAZZ * 27.06.95 BOB (Neudorf±s MEET SUBISHI - ADA) chov: Jürgen Kutzelmann, SRN maj: Brigitte Engel, SRN WS Germandachs JARROUX * 01.12.94 (Neudorf±s MEET SUBISHI - Germandachs HI-LI DIABLITA) chov. a maj: Jürgen Kutzelmann, SRN WJS Adeltands PRETTY-PAL * 23.05.95 (Lovehjerte SHOWBIZZ - Adeltands SALOME) chov: Lis Mona Christensen, DK maj: Anni Bagge, Dánsko WS QEA of Lady Joan * 20.09.92 (MINOS von Bouren - JALOE of Lady Joan) chov. a maj: J.A.Holtappels, Belgie Dlouhosrstí jezevčíci: WJS LIMICO van den Wijsterhoeve * 14.03.95 (XIMICO v.d.Wijsterhoeve - LOOUELLE v.d.Wijsterhoeve) chov: P.M. Reyer, Francie maj: Pedro Delerve, Francie WS XIMICO van den Wijsterhoeve * 07.08.90 (MORRIS vom Felsenhügel - XAJA v.d.Wijsterhoeve) chov: P.M.Reyer, Francie maj: Daniela Giannini, Itálie WJS JASMIN vom Wenzelhof * 08.05.95 (DINGO vom Saynbachtal - HOPE vom Wenzelhof) chov. a maj: Barbel Feller, SRN WS ULLA vom Wenzelhof * 15.01.93 (HANNO vom Wenzelhof - GERMANY de Panneciere) chov. a maj: Barbel Feller, SRN Drsnosrstí jezevčíci: WJS BANDITO della Val Vezzeno * 21.05.95 (Hodja±s PANDURO - ZSAZSA del Lago Prile) chov: Antonio Palladini, It. maj: Carlandrea Disnan, Itálie WS LIMERICK v.d.Mibaf±s Hoeve * 21.06.92 (Stephans DELF - AVONKALLISTE v.d.Mibaf±s Hoeve) chov: L.V.D.Kamp, Holandsko maj: Renata Gradzka, Polsko WJS JENNIFER vom Reesenufer * 21.03.95 (NURMI von Rominten - CALINKA vom Reesenufer) chov. a maj: Elfi Beck, SRN WS KASPITA Desci Ottobassi * 15.02.94 BOB (OVID von der Aschenhutte - DAXY Degli Ottobassi) chov. a maj: Audrey Benaroyo, Itálie Hladkosrstí trpasličí jezevčíci: WJS X von der Karlshofer Wiese * 30.06.95 (D±Arisca AMBROSE - SORAYA von der Ussathöhe) chov. a maj: Hartmut Kindt, SRN WS VOKAL von der Karlshofer Wiese * 09.10.94 (D±Arisca AMBROSE - FRITZI von der Karlshofer Wiese) chov. a maj: Hartmut Kindt, SRN WJS XILLA vom St.Albanusberg * 06.08.95 (D±Arisca AMBROSE - Germandasch PEDIS) chov. a maj: Valerie Rust, SRN WS EDWINA von der Biebertaler Rasselbande * 26.02.93 (URMEL vom Meisterwurz - INEKE vom Meisterwurz) chov. a maj: Ingrid Seidel, SRN Dlouhosrstí trpasličí jezevčíci: WJS HARLEKIN von der Humboldtruh * 16.03.95 (QUANDO von der Humboldtruh - WOLKE von der Humboldtruh) chov. a maj: Ursula Puff, SRN WS IAZOU des Joyeux Teckels * 29.05.93 BOB (EMIR des Joyeux Teckels - EOLLE du Guisberg) chov: Marie-Therese Maze, Fr. maj: Catherine Adnet, Francie WJS KORA vom Falkenmoor * 05.03.95 (TILO von Ruhnstein - PEGGY vom Falkenmoor) chov: Christel Thiele, SRN maj: Helga Bremer, SRN WS DINA vom Dorffeld * 27.03.89 (HARRY von der Bahnhofsnahe - ANKA vom Dorffeld) chov. a maj: Werner Eigenhart, SRN Drsnosrstí trpasličí jezevčíci: WJS BUD della Canterana * 10.06.95 (Puff±s URANUS - ATHENA della Canterana) chov. a maj: Daniela Giannini, Itálie WS OBERON della Canterana * 28.01.95 BOB (Puff±s URANUS - Puff±s VIKTORIA) chov. a maj: Daniela Giannini, Itálie WJS Puff±s UTA * 03.07.95 (ORKO vom Pagenhof - Puff±s HELENE) chov: Robert Puff, SRN maj: Ingo Höllen, SRN WS JENNA de Ker-Ki-Douar * 02.11.94 (HIPPOLYTE de Ker-Ki-Douar - GRIBOUILLE de Ker-Ki-Douar) chov. a maj: Mercier-Le Chat, Francie Hladkosrstí králičí jezevčíci: WJS D±Arisca DO BE BRIEF * 06.08.95 (Radclyffe DELICHON - D±Arisca DELICAY) chov: Lovaine Coxon, Anglie maj: Jürgen Kutzelmann, SRN WS JUNIOR du Val de Roc Brun * 27.02.94 (Tweedle DUM BLACK MAGIC - ELSA du Val de Roc Brun) chov: Denise Gallone, Itálie maj: Renata Nicchio, Itálie WJS Engels JAMAIKA * 05.08.95 BOB (D±Arisca AMBROSE - Engels OLALA) chov. a maj: Brigitte Engel, SRN WS BIRBA * 18.04.91 (Pigano WIZARD - CHAVIGNOL) chov: A.Allergi, Itálie maj: Romano Agamennone, Itálie Dlouhosrstí králičí jezevčíci: WJS URY von der Waldlerklause * 04.07.95 (Sundsdal±s HAMLET - JESSY von der Waldlerklause) chov. a maj: Gustl Treml, SRN WS JONAS des Joyeux Teckels * 02.12.94 (HEROS des Joyeux Teckels - EMILIE des Joyeux Teckels) chov. a maj: Marie Therese Maze, Francie WJS BIRMA Czarna Kuka * 03.08.95 BOB (SUNAR Czarna Kuka - ILSA z Radotínských strání) chov. a maj: Anna Danek, Polsko WS LUCIE des Joyeux Teckels * 07.01.95 (ERDMANN v.d.Wijsterhoeve - GWENDOLIE des Joyeux Teckels) chov. a maj: Marie Therese Maze, Francie Drsnosrstí králičí jezevčíci: WJS TUBORG della Canterana * 29.04.95 BOB (Puff±s URANUS - ORIFFA vom Rainerschlössl) chov. a maj: Daniela Giannini, Itálie WS XANTOS v.Zeelands Roem * 24.06.94 (TINKEr v.Zeelands Roem - MYRNA v.Zeelands Roem) chov. a maj: de Kunder-Vader, Nizozemí WJS IRA vom Rainerschlössl * 06.07.95 (CAJUS vom Rainerschlössl - YESSICA vom Rainerschlössl) chov. a maj: Walter Czibula, Rakousko WS LENAIG * 19.01.95 (DIMITRI de Ker-Ki-Douar - FUSEE) chov: Rolland, Francie maj: Mercier-Le Chat, Francie plemeno psů fen SA TM TO TP TŠ TV výb. v.d. d. jiné oc. hladkosrstí 37 33 70 13 23 18 14 2 61 8 - 1 odst. dlouhosrstí 45 43 88 27 34 13 14 - 65 21 1 1 vylouč drsnosrstí 46 33 79 26 13 25 13 2 67 12 - - hlad.trpas. 17 20 37 12 19 2 4 - 22 15 - - dlouh.trp. 35 19 54 8 30 6 10 - 26 27 1 - drs.trpasl. 29 19 48 14 16 4 12 2 40 6 2 - hlad.král. 5 13 18 6 7 - 5 - 12 6 - - dlouh.král. 9 23 32 12 14 2 4 - 18 13 1 - drs.králičí 8 19 27 13 5 2 7 - 19 8 - - c e l k e m 231 222 453 131 161 73 83 6 330 116 5 2 Lenka F a i r a i s l o v á Světová výstava psů ve Vídni z pohledu diváka Přestože doma mám již jen jediného jezevčíka - 13tiletého "dlouhána" Felliniho, který si užívá zaslouženého důchodu, přestože mu jeho stáří vydatně zpříjemňuje ušatá nestvůrka plemene papillon, přestože jsem jela v sobotu vystavovat a znamenalo to tedy během tří dnů dvě cesty do Vídně a zpět a přestože jsem jela s antibiotiky v tašce a nedo- léčenou angínou v krku, nemohla jsem ve Vídni první den, kdy se vystavovali jezevčíci, chybět. Je to svátek, který jsem neshlédla od světové výstavy v roce 1990 v Brně a tak jsem chtěla na vlastní oči vidět, kam se ubírá chov, konkrét- ně dlouhosrstých standardů v posledních letech. Na druhé straně je to příležitost bez předchozí domluvy se setkat na jednom místě se zahranič- ními přáteli, které mám mezi jezevčíkáři v Rakousku, Německu, Maďarsku a Holandsku. Pro naše chovatele je takováto akce jedinečnou příležitostí, jak zkonfrontovat náš chov se současnou špičkou, vybrat si krycího psa či si domluvit import - není nad osobní kontakt. Z tohoto pohledu mne potěšilo, že naši jezevčíkáři nejen vystavovali, ale že jsem si občas u kruhu jezevčíků připadala jako doma, tolik jsem tam potkala krajanů, kteří neváhali přijet se jen podívat - jen mne mrzí, že jsem mimo přátel ze Slovenska nezahlédla nikoho od dlouhosrstých standardů - či jsme se snad jen nepotkali ?!. Z pohledu diváka mne až tolik nezaskočilo, že jsem v katalogu našla sice číslo kruhu, ovšem už nikoliv označení haly, ve které se kruh nalézal - pro vystavovatele s množstvím věcí a psů "maličkost" velmi nepří- jemná. Další pohromou byla výstavní čísla - na vzdálenost půl metru zcela nečitelná, protože nebyla psána tučně, ale pouze konturovaně a ještě zcela nesmyslně stínovaná. Výsledky se psaly na velké papíry na tabule, ovšem většinou až po posouzení třídy, takže pro diváky nastávaly pouze dohady. Právě při větším množství psů v jedné třídě má vedoucí kruhu (sama tuto funkci vykonávám již 20 let) čas, aby psal výsledek na tabuli hned po zadání známky jednotlivým psům - tak aby divák i ostatní vystavovatelé byli stále "v obraze". Pokud do kruhu nastoupili všichni přihlášení a rozhodčí je bral na posuzování po sobě a nesrovnal si předtím pořadí podle předběžného oce- nění, pak se ještě se zvýšenou pozorností dalo uhlídat, který pes je který, ovšem nenastoupil-li někdo, pak už jste neměli šanci odhadnout, kdo vlastně v kruhu je a kdo chybí. Na světové výstavě by se takové or- ganizační nedostatky stávat neměly. Teď tedy jen stručně ke standardním dlouhosrstým psům (feny byly posuzovány ve vedlejším kruhu, takže se nedalo vidět obojí), ke kterým si troufám po 26 letech jejich držení něco říci. Standardních dlouhánů bylo přihlášeno nejvíce ze všech jezevčíků - 85, jejich obliba ve světe zase poněkud stoupla v porovnání s drsnosrstými. Je to patrně proto, že ho lidé drží více jako společenské plemeno, což je u drsňáka s jeho ost- rostí někdy problém. U nás se na vyšším typeceh výstav pomalu přestáváme se sta ndardními dlouhány setkávat (MVP Brno - březen - 3 jedinci, v Praze na MVP dokonce žádný !) - pro myslivce je srst dlouhána přeci jen náročnější na údržbu a po stránce ostrosti se málokterý vyrovná drsňáko- vi. Běžní majitelé si pořídí "bezpapíráka", či odloží rodokmen do zásuv- ky a nebudou se dopracovávat chovnosti - cena jezevčíků totiž není tak atraktivní, aby to majitelům stálo za to. A teď zpět do Vídně. Prof.Mariotti z Itálie nasadil laťku u psů skutečně vysoko - sama jsem mnohdy nebyla schopna odhadnout, proč někte- rému jedinci zadal velmi dobrou. Patrně v této konkurenci hrálo roli i perfektní předvedení. Je-li vítězný pes jediným reprezentantem své chovatelské stanice, mohu zhodnotit pouze toto zvíře, nevím však, jaká je úroveň jeho souro- zenců a není-li tento pes pouze náhodným produktem, z chovatelského hle- diska takový jedinec pro mne není až tak zajímavý. Pokud však dva souro- zenci světového vítěze (dlouhosrstého trpasličího psa) obdrží VD, je to pro mne již určitým signálem. Je-li z jednoho chovu zastoupeno několik psů a všichni obstojí na výbornou, pak už si mohu udělat obrázek o úrov- ni chovu. V dlouhánech, o kterých mluvím, byl nejpočetněji zastoupen ně- mecký chov "Wenzelhof", několika jedinci též "Felsenhügel", odkud pochá- zí brněnský světový vítěz MORRIS v.Felsenhügel a většina potomstva byla právě po něm, všichni výborní. Více jedinci byl též zastoupen holandský chov (dnes působící ve Francii) "v.d.Wijsterhoeve", odkud byli i oba světoví vítězové (mladých a dospělých) ve psech. Ve fenách obě tyto mety získal chov "Wenzelhof". Chov Wijsterhoeve dává pravidelnou špičkovou kvalit u exteriéru, z této krevní linie pocházejí i všichni naši holand- ští importi. kteří se dnes nacházejí ve většině rodokmenů českých dlou- hánů - Fellini, Jason a Ginger from Silly±s Home. I v Německu má dnes hmotnost jezevčíků stoupající tendenci a v roz- poru se standardem, který si Němci sami tvoří, je tato skutečnost roz- hodčími zcela přehlížena. Přičemž standard zcela jasně nedovoluje lepší ocenění než velmi dobré u jezevčíků nad 9 kg. Takto bych vyřadila něko- lik zcela jasných "těžkotonážníků" z výborného ocenění, jinak odhaduji, že asi žádný pes neměl pod 8,5 kg. Je tedy asi v nenávratnu doba, kdy Němci sami chovali a prosazovali středně těžké jezevčíky mezi 7-8 kg. Tuto skutečnost ignoroval i italský rozhodčí. Stejně tak si u našich sousedů (Rakousko, Polsko, ale i přímo Německo !) nedělají násilí se zá- kazem křížení trpaslíků a králíků se standardy - pouhým pohledem do ka- talogu zjistíte, že tam předvedený rakouský králičí pes je otcem stan- dardní vystavované feny... Patrně tedy zákazy a chovatelské normy jsou k k tomu, aby se obcházely, ale že se tato štěňata běžně zapisují do Ple- menné knihy je na pováženou. Dodržování těchto norem je u nás běžné a možná i prot o je pro nás těžší udržet konktakt se světovou špičkou, cho- vám-li na všem dostupném, co se mi do chovu hodí, mám podstatně širší výběr a tím větší šanci dosáhnout dobrých výsledků. Hodně psů mělo až nepřiměřeně dlouhý tělesný rámec (a díky němu i nadváhu), neviděla jsem však nikde špatné hřbety - ani u těchto dlouhých psů. Co jsem viděla častěji, bylo špatné postavení zadních končetin a tím pádem chybná mechanika pohybu. Tato zvířata byla ovšem bez milosti "vykázána" do velmi dobrých, případně do dobrých, což byla jediná dobrá, která zde padla. Překvapilo mne, že už i k jezevčíkům dorazila móda upravování. Těžko hodnotit něco, co jsem nikdy neviděla a na co nejsem zvyklá - mne připadá pěkný dlouhán dostatečně krásný i bez úpravy, nemá zase tolik srsti jako například kokr, aby se s ním muselo něco dělat. Na straně druhé podobně osrstění setři se upravují již dlouho. Upraveni byli výhradně němečtí psi, někteří měli zdůrazněnou linii krku, ostatní pak obstřiženou linii hrudníku a břicha, což zvýrazňovalo odstup od ze- mě, hloubku hrudníku a výstavní kondici psa. Jednalo se o jedince perfektně osrstěné (nikoli však přesrstěné !), kterým by jinak srst z hrudníku a břicha dosahovala až na zem. Nemyslím, že by tyto praktiky bylo třeba zatahovat i na naše výstavy, pokud by však některý z našich dlouhánů chtěl zasahovat do světového výstavnictví, pak by se tomuto dříve či později nejspíš nevyhnul. Předvedení psi měli bez výjimky krásné, ušlechtilé hlavy, perfektní hřbety a zcela rovné osrstění, i když v některých případech poněkud chudší. Ale to byly opravdu výjimky. Ve třídě otevřené vyhrál krásný dánský pes, který podle mých znalostí má opět původ v Německu (v.Steffelstamm), třídu pracovní pak zcela netypicky švýcarský pes (ve Švýcarsku moc skutečně pekných jezevčíků není), ovšem opět s německými předky a po německém psu z úspěšného chovu "v.Kahlenberg". Je tedy vidět, že krom chovu v.d.Wijsterhoeve vše pochází původem z Německa, i pokud je to zvíře z chovu jiné země. Ve třídě šampiónů se bylo na co dívat - jeden pes hezčí než druhý. Nejen mne tedy zamrzelo vítězství psa Ximica v.d.Wijsterhoeve. Není to zvíře, jemuž by se dalo něco vytýkat (kromě příměsi černé, jež by na tomto typu výstavy měla hrát podle znění standardu svou roli), ale je to šestiletý, hojně využívaný plemeník, který už má svůj zenit za sebou a přeci jen neměl už potřebnou jiskru mladého psa. Rozhodně již ve své třídě neměl stát Ximico na příčce nejvyšší, bylo dokonce několik adeptů, kteří si zasloužili tohoto psa porazit. Nechci sahat Prof.Mariottimu do svědomí, nakolik bylo jeho rozhodnutí ovlivněno skutečností, že Ximico byl teprve koncem loňského roku prodán italské rozhodčí - známé chova telce Daniele Giannini (chov.st."della Canterana"). Když dostal Ximico i světového ví- těze, přičemž by si ho jednoznačně zasloužil dánský pes ze třídy otevře- né, vyvolalo to nevoli i u znalců za kruhem. Zkrátka světový vítěz je přeci jen meta nejvyšší a při jeho zadávání se projeví nejen znalosti delegovaného rozhodčího, ale i jeho morální profil - nakonec mnozí si ještě pamatují "úlety" některých našich rozhodčích na světové výstavě v Brně. I přes toto rozčarování, že je někdy třeba ještě něco navíc, než mít jen krásného psa, jsem odjížděla z Vídně s pocitem, že jsem viděla co jsem vidět chtěla. Přestože nový standard již požaduje jezevčíka plnochrupého, penali- zace stran ocenění se prakticky dosud neprovádí a ani kontrola chrupu není důkladná. Němci sami pro chov dosud plnochrupost nepožadovali, sám světový vítěz z Brna Moris byl v kategorii P1 chudozubý, je tedy obtížné při eventuálním importu vyhovět požadavku na plnochrupost. Chceme-li však udržet nejen pracovní kvality, ale i exteriér a ušlechtilost našich dlouhánů,pak se bez dalšího importu těžko obejdeme. Dnes není problém vyjet za hranice a koupit psa s perspektivou dalšího chovu - větší cho- vy, kterým je v současnosti i výše zmíněný "v.Wenzelhof" Barbel Feller z Německa, jsou obvykle ochotny prodat i odrostlé štěně po přezubení či dospělého jedince. Není na místě se obávat lovecké stránky, protože všichni tři importi z Holandska pocházeli z nepracovních spojení, přičemž ani jeden z nich neměl problémy s vlohami, všichni složili zkoušky krátce po svém dovozu (všichni byli dovezeni jako dospělí) a množství chovných jedinců p o nich to jen potvrzuje. Pokud bude mít dovezený jedinec chudozubého předka, patrně se to u některého z jeho potomků projeví - ale chudozubost v kategorii P1 se občas objevuje i ze spojení standardních dlouhánů, kde několik generací bylo plnochrupých, s tímto částečným rizikem je třeba počítat - bez něj by nebylo možné ani krýt v zahraničí a dovážení psů i v jiných druzích a rázech, jako se nyní děje. Lze tedy jen doufat, že úroveň našich dlouhá- nů se nezačne po exteriérové stránce snižovat a že se najdou nadšenci, kteří se zorientují v západních chovech a budou ochotni investovat zhru- ba 600-700 DM do zvířete, které dále prospěje našemu chovu, nebo alespoň vyjedou krýt za hranice a zčásti tak přivezou novou krevní linii - pak je ovšem třeba takový vrh uplatnit u majitelů, u nichž je záruka dalšího působení jedince v chovu. Zdeňka P a u l í k o v á Jezevčíci hladkosrstí trpasličí a králičí Posuzoval je pan Jost van Soest z Nizozemí; bylo předvedeno přesně 16 trpasličích psů, 21 fen, 4 králičí psi a 13 fen. Představili se jedinci mnoha různých typů, jednotností se vyznačovalo jen několik málo chovatelských stanic. "v. d. Karlshofer Wiese" se prezentovala tradičně rovnými hřbety a korektními postoji. Dosud předváděným jedincům - především fenám - bylo možno vytýkat méně typické hlavy s výraznýma očima a slabou mordou. Předvedení potomci mnohonásobného šampióna a loňského Světového vítěze dovezeného z Anglie D±Arisca AMBROSE se tomuto pravidlu teď vymykali. Jednalo se o červený sourozenecký pár VOKAL a VRONI (m: ICH FRITZI v. d. Karlshofer Wiese) a černého polobratra u nás již chovného SULTANa - X v.d. Karlshof er Wiese (m: SORAYA v.d. Ussathöhe). Dle mého názoru by však srovnání těchto polobratrů dopadlo příznivě ve prospěch SULTANa. Ve Vídni se představilo jedenáct potomků "d'Arisca AMBROSE" z celkem sedmi fen. Mezi častěji se vyskytující odchylky od standardu u těchto převážně trpasličích psů a fen mohu zařadit: nevýrazné pálení, nižší odstup od země, odsazená bedra (to se zřejmě týká spíše mladých jedinců, po dokončení tělesného vývinu lze předpokládat plné osvalení) a výše nasazený prut. Naprostá většina (8 : 3) z nich měla pevný rovný hřbet. Ve zbývajících třech případech se jednalo o feny s výrazněji klenutými bedry. V kruhu se také objevil polobratr slavného AMBROSE, " d'Arisca DO BE BRIEF". Je to králičí pejsek s pěkným výrazným pálením, dlouhého rámce, s nedostatečným odstupem od země. Ve třídě mladých byl sám a pěkně se předvedl. V boji o vítěze plemene se tento desetiměsíční psík setkal s několika dalšími jedinci a na jejich přítomnost zareagoval proměnou k horšímu. Hřbetní linie při zachovaném lehkém klenutí v bedrech se směrem k zádi poněkud zvedla, proutek byl také nesen poněkud výše a přitom bylo patrné jeho srpovité zakřivení. Stanice "v. Lindenhorst" z Berlína se presentovala třemi černými tygrovanými fenami. Jejich výrazná kresba si nutně vyžádala patřičnou pozornost. Zamrzely vážné vady hřbetu a postojů končetin, feny se však mohly pochlubit velmi kvalitní pevnou, krátkou srstí a pěknými typickými hlavami. K tomu nejlepšímu, co bylo možno mezi miniaturními jezevčíky ve Vídni vidět, patřil také Kisjeszeni LUCIFER (Kisjeszeni FAUST - Jobbágytelki KINGA), tmavohnědý s pálením. Varující však byl pohled na jeho nedostatečně osrstěný konec proutku a na učebnicově olysalá slecha na překrásné hlavě jeho bratra Kisjeszeni LUMPI. Se stejným problémem se potýkali i italští králičí jezevčíci reprezentovaní navzájem provázanými chovy paní Faix-Whalley (nemá chráněný název chovatelské stanice), dále "Pigano", "du Val de Roc Brun", "de lo Spicchio". Bez výjimky byla olysalost slechů vázána na barvu černou s pálením - i potomci takto vážně postižených psů, ale v červené barvě, byli bezvadně osrstěni. Olysalý TWEEDLE DUM BLACK MAGIC (chov pí Faix-Whalley) vyhrál třídu šampionů, světovým vítězem se stal jeho červený syn. Mladá králi čí fena LOLLIPOP du Val de Roc Brun (BORG - GAIA du Val de Roc Brun), ale černá (již téměř bez pálení) a olysalá mne velmi zaujala svou bezvadnou kostrou a lehce spáditým hřbetem. Stejně spáditý hřbet měla již jen trpasličí světová vítězka CH.EDWINA v. d. Biebertaler Rasselbande (URMEL v. Meisterwurz - INEKE v. Meistewurz). Bohužel olysalost zřejmě nebrání získávání nejvyšších ocenění v Maďarsku ani v Itálii, nepozastavil se nad ní ani holandský rozhodčí, který tuto skutečnost velkoryse ignoroval. Nemohu a nechci hodnotit práci rozhodčího zejména z pozice diváka - uvědomuji si, že každý rozhodčí má svá hlediska a priority, kterými se při posuzování řídí, ale pominu-li olysalé jedince, způsob hodnocení kvality hřbetní linie byl někdy zcela nepochopitelný. Daniela Š m í d o v á Jezevčíci drsnosrstí trpasličí a králičí Předvedeno bylo celkem 48 trpasličích a 27 králičích drsnosrstých jezevčíků. Trpaslíky posuzoval s odborností na slovo vzatou dr.Tamas Jakkel z Maďarska, králičí pak paní Mgr.Helíiane Meissen-Jarisch z Rakouska. Předvedeni byli jedinci různé kvality, celkově bych v porovnání s chovem těchto plemen u nás kladně hodnotil zejména kvalitu srsti zde předvedených jedinců a schopnost prezentovat se v kruhu, což je jistě dáno jak profesionalitou zahraničních vystavovatelů, tak i přípravou psů Již tradičně nejlépe obstála paní Daniela Giannini z Itálie se svý- mi odchovy "della CANTERANA". Trpasličí světový vítěz a BOB - OBERON della Canterana byl prakticky bez chyby a perfektně se předváděl (v zá- věru výstavy se stal i nejlepším jezevčíkem této akce). Stejně tak i je- ho polobratr - trpasličí BUD della Canterana - světový vítěz mladých. Otcem obou je pes Puff±s URANUS, matkou OBERONa je Puff±s VIKTORIA (viz cho.stanice Puff±s - dále), matkou BUDa je CAC z brněnské světové výsta- vy 1990 - ATHENA della Canterana. Chov králičích drsnosrstých reprezentoval TUBORG della Canterana - získal titul Světový vítěz mladých a BOB. Všichni jedinci byli stejného typu - vynikající v srsti, stavbě těla i pohybu, měli ušlechtilé hlavy bez stopu. Snad pouze Tuborg měl kratší křížovou kost a tudíž se předvá- děl i kratším krokem. Vůbec nejpočetnější skupinu předvedl rakouský chovatel Walter Czi- bula - šest jedincl z chovatelské stanice "vom Rainerschlössl". V králi- čích si světového vítěze mladých odnesla velmi tmavá divočačka IRA vom Rainerschlössl, fena s rovným, pevným hřbetem, typem však spíš trpasli- čí, dcera zde výborného CAJUSe vom Rainerschlössl, který mne zaujal mimořádně ušlechtilou hlavou. Jeho sestra CYNTHIA získala r.CACA a r.CA- CIB. Poměrně početně byla zastoupena i chovatelská stanice "SULAATIK±S" paní de Haan Schyndel z Nizozemí. Její psi nevbyli příliš kvalitní v srsti a navíc byli silně olysalí. Zaujala snad pouze výborná II. a r.CA- CA z třídy šampiónů - králičí Sulaatik±s EURIDICE - měla však nižší odstup. U psů této chovatelky je možno krýt za 350 guldenů, t.j.cca 400 DM. Olysalí byli i psi z jiných chovatelských stanic, což rozhodčí v kruhu králičích bez povšimnutí přecházela. Navíc jsme přesvědčen, že 90% králičích obvodem hrudníku králičímu rázu nevyhovovalo a to asi ani ve věku 15 měsíců. Kvalitnější byly odchovy další holandské chovatelské stanice "van Zeelands Roem" manželů de Kunder-Vader - celkem čtyři předvedení jedinci. Nejlepší byl králičí pes - Světový vítěz XANTOS van Zeelands Roem. Má netypické zbarvení - suchého listí, ale přesto je kvalitní ne- jen v srsti, ale i v kostře a pohybu. Porazil i loňského světového vítě- ze z Bruselu - ZIROCCO v.Zeelands Roem (zde výborný). Německý chov zde reprezentovala zejména jedna z nejlepších evrop- ských chovatelských stanic - Puff±s pana Roberta Puffa. Dvě vlastní feny však bohužel nevystavoval, přestože byly přihlášeny (TESSI a ULME). V trpasličím rázu získala světového vítěze mladých fena z tohoto chovu - Puff±s UTA - dcera loňské světové vítězky Puff±s HELENE. Její sestra - Puff±s HERTA byla ve třídě šampiónů výborná III. Z Francie přijeli do Vídně vystavovat zejména dvě chovatelské stanice - "des 3 Mages de Paladines" a "de Ker Ki Douar". Fena JENNA de Ker Ki Douar se stala trpasličí světovou vítězkou, pes MAROLD získal CACA. Udivilo mne, že se ve Vídni neobjevil ani jeden zástupce takových chovatelských stanic evropského formátu, jako je německý "von Pagenhof" pana Hanse Eissinga či "di Casa Stoppa" paní dr.Stoppy z Itálie. Pravdou je, že zde byli vidět mnozí krásní psi, věřme však, že se díky dnešní možnosti cestování, t.j. nejen možnosti krytí v zahraničí, ale i účasti na zahraničních výstavách kvalita našich psů těm ve Vídni brzy vyrovná. Jan B u š t a